středa 14. prosince 2016

Camino říjen _ den pátý

8.10.2016   
Redondela - Pontevedra



Trasu Redondela - Pontevedra jdu již podruhé, ale nevadí mi to. Patří k těm krásným. Zatímco v květnu jsme vycházely už z Mós (viz Den sedmý 21.5.2016) před šestou ještě za tmy, dnes také skoro za tmy vyrážíme z Redondela kolem 8. První ranní kávu si však dáváme na stejném místě jako posledně, v rohové kavárně naproti albergue. V květnu jsem o ní skoro tři hodiny chůze snila.

8.10.2016 východ slunce zpoza kopců za Redondela


Tenkrát jsem měla krizový den, snad tím podseknutým vstáváním, vycházením za tmy, bolavými puchýři a demotivací. Dnes je mi fajn a třeba tak uvidím stejnou cestu jiným pohledem. Když víte, co Vás na cestě čeká, jde se Vám o poznání jinak.

8.10.2016 památník ze svatojakubských mušlí mezi Redondela a Arcade


Kochám se východem slunce zpoza kopců a když si na krátké zastávce sundáváme bundy, otočím se. Za námi se jako na dlani skví v celé své kráse most Puente de Rande. Ten, který jsme v květnu tolik chtěly vidět. Byl tam, celou tu dobu, jenže my šly s očima upřenýma před sebe a kolem sebe. Neotočily jsme se. Někdy máte to, po čem prahnete přímo u nosu, jen ten nos neotočíte správným směrem:) 


8.10.2016 kamenná veřejná prádelna a kašna, Arcade

Tenkrát mě bolel každý krok a na kopci kousek před památníkem z mušlí jsem u patníku s číslem 79,72km dostala nové měřítko toho, co je to být opravdu v hajzlu. Dnes ho minu s pousmáním nad tou vzpomínkou. U památníku nás předbíhá velká skupina Poláků, která Vigo přejechala busem. Nejsou zdaleka jediní, kdo si chtěl ušetřit trmácení se přes nekonečné Vigo. Památník od května doznal dost změn, mušle jsou jiné a jeho konstrukce už nestojí, jen se opírá o kamennou zeď.
8.10.2016 Puente Románico Pontesampaio, Arcade


 V Arcade si dáme obědovou pauzu a konečně potkáváme Svatojakubské mušle na prodej pro mé souputníky. Románský kamenný most mi dnes nepřipadá až tak úzký jako minule. A ani stoupání do kopce za ním není tak příkré. Jen v lese jako by řádil polom a sprejer, stromů je méně a šipek je všude až moc. Hyzdí z boku patníky a jsou nesmyslně nahusto, přestože v těchto místech nebyl problém s orientací ani předtím. Na nejvyšším bodě kopce opět sedí podnikavci a prodávají chlazené nápoje a suvenýry.

8.10.2016 kamenná cesta na kopec před Pontevedra



Během dne se míjíme s dvěma páry s trikolorou na batozích, mluvícími podivným slovanským jazykem. Snažím se je rozšifrovat, ale nedaří se. Když se potkáme před kaplí Capilla de Santa Maria, neodolám a ptám se odkud jsou. Z Německa odpoví a dál si švitoří po svém. Mé první setkání s minoritou Lužických Srbů, o které jsem dosud stěží něco věděla. Trochu je pobouří, že se nehrneme s batohy rovnou do kaple jako oni. Konstatují, že Češi vlastně nejsou moc pobožní. Tato věta zní v jejich jazyce téměř jako v češtině. Složíme batohy venku, počkáme až si dají razítko do credencialu a necháme je zase odběhnout.


8.10.2016 posprejované patníky před Redondela

Kousek za kaplí odbočujeme z asfaltu opět k potoku, tentokrát jdu najisto. Tip, který jsme dostali minule od Američanů vede klikatou cestičkou podél potoka ve stínu stromů, zatímco oficiální cesta po silnici na slunci. V zákrutách sice jdete o 1km víc, ale je to mnohem příjemnější. Kde se můžete odpojit a jít podél potoka až téměř k albergue ukazuje tato mapa. Sejít ze zkratky můžete už u křížení s hlavní silnicí, ale takto se vyhnete přecházení silnice a čekání na několika světelných přechodech



8.10.2016 albergue Redondela



Albergue municipal je ta u železnice napravo od trasy, zatímco nalevo je soukromá. Municipal má dvě ložnice s celkově 56 místy. V květnu jsme měly jedny z posledních míst, dnes si můžeme vybrat i dolní postele v lepší ložnici s okny do ulice, nikoli ke kolejím. Tentokrát mi připadá snesitelnější. Do večera se naplní a je nás tu naráz 10 Čechů. Soukromá albergue naproti má v suterénu hospodu, kde mají večerní poutnické menu, snídaňové je k dostání v nádražním baru. Kdo chce ochutnat ryby, mořské plody nebo vynikající galicijské chobotnice pulpo a la gallega, tak skvělá restaurace je na Rúa Ramon Otero Pedrairo přímo na trase, pár desítek metrů od železničního nadjezdu před albergue (ze zkratky se musíte kousek vrátit).


Albergue de Pontevedra La Virgen Peregrina
municipal, 56 míst, 6 euro
 



Žádné komentáře:

Okomentovat