pondělí 20. února 2017

O výběru Cesty



Vracela jsem se od vlaku domů osmikilometrovou procházkou únorovou rozmrzající krajinou. Na polní cestě se střídaly úseky zmrzlého ledu s rozbředlým bahnem. Zvažovala jsem, zda je horší uklouznout nebo zapadnout do bahna. A přemýšlela o tom, kde bych asi byla, kdybych před lety na jednom velkém rozcestí šla jinou cestou.
Těžko říct. Možná bych dnes byla jinde, možná by mě to cyklicky vrátilo na stejné místo.V každém případě bych prošla jinou cestu. Pravděpodobně bych nedosáhla některých svých cílů a snů, ale zase bych si splnila jiné.
Vždycky máme na výběr, ikdyž to vypadá, že volba žádná není. Ikdyž nevidíme ani rozcestí a máme před sebou pevně nalinkovanou jedinou cestu, můžeme si vybrat minimálně náš přístup. Přešlapovat na místě, dělat úkroky stranou, čekat na někoho, kdo nás popostrčí nebo popotáhne, vrátit se na poslední rozcestí a obejít nepříjemný úsek pohodlnější cestou nebo jít rovnou odhodlaně vpřed.
Pokud alespoň tušíte, k jakému Cíli směřujete, jde se Vám snáz. S dobrým přístupem nemusíte  na nepříjemném úseku Cesty ani uklouznout na ledu ani zapadnout hluboko do bahna.